Sborníky

 

Soubor měsíčních tematických celků z ŠVP

Názvy tématických plánů

Básničky

Knihy a časopisy

Písničky

Pohybové hry

 

 

Aktuálně se seznamujeme


Připravená aktovka

Aktovka se raduje,
že už zase plná je.
Učebnice, desky nové,
sešity jsou nadepsané.

Novotou jen září penál.
Kdo by jídlo s pitím hledal,
musí čekat na pondělí,
to teprve jdem do školy.

 

Jdu k zápisu

Zítra půjdu do školy.
Nemusím mít úkoly,
nejsem ještě řádným žákem,
ale už jsem předškolákem.

Zítra půjdu k zápisu,
tašku s sebou ponesu.
Budu v ní mít rodný list,
u zápisu budu číst.

Budu říkat básničku
a zazpívám písničku.
Už se na to těším moc!
Teď jdu spinkat – dobrou noc!

 
 

ZÁŘÍ

Slunce je ještě silné a z posledních paprsků můžeme čerpat energii do zásoby.

Vrcholí sklizeň a z úrody se vybírá to nejlepší, co může být použito k nové setbě.

Tento měsíc je čas nových zážitků a nového řádu.

To, co se děti naučily v bezpečí domova, si nyní vyzkoušejí ve skupině dětí- kamarádů.

 

Září

barví sady v kraji,

jablka se červenají.

Nad kopcem se směje drak,

letí vzhůru do oblak.

 

Pozdravení
Vedle sebe stojíme,
za ruce se držíme.
Popřejem si hezký den,
ať je každý spokojen.
Ať se máme všichni rádi,
Vždyť jsme přece kamarádi.
Dobrý den, dobrý den,
dneska máme hezký den.
Dobrý den, dobrý den,
dneska zlobit nebudem.

 

Bublina                          
Roznesla se novina, že přiletěla bublina.
Bublina se nafukuje a do kole poletuje,
přiletěla nad náš dům, udělala práásk a bum.

 

Kamarád

Kamarád, kamarád,

to je ten,

koho mám rád.

Pomůžu mu, poradím,

po zádech ho pohladím (pohladit své dva sousedy po zádech)

Všichni jsme tu kamarádi, (chytit své dva sousedy za ramena)

protože se máme rádi (tato slova děti zakřičí).

 

Dobrý den

Dobrý den, dobrý den,

dneska máme krásný den.

Máme ruce na tleskání

a nožičky na běhání.

Dobrý den, dobrý den,

dneska máme krásný den

a vůbec zlobit nebudem.

 

Talířek

Talířek je kulatý, polévka je horká, 

ale já se nespálím, protože jí foukám,
dobré chutnání, děkujeme za přání 
a už žádné povídání.
 

Školička

paci, paci, duci, duci,

my jsme všichni správní kluci.

Správní kluci, správné holky,

z jedné třídy z jedné školky.

 

Sluníčka

My jsme malá sluníčka,

tak jak říká babička.

Někdy máme v tvářích mráček,

který zmizí jako vláček.

Ve školce jsme všichni rádi,

jsme tu všichni kamarádi.

 

Bačkorák

Kdo si neuklidil boty?

Kdopak nechal v šatně smetí?

Ví, to náš bačkorák,

ten, co všechno schová rád.

Dej si pozor maličký,

uklízej si botičky.

 

Pejsek v dešti

Prší, prší velké kapky,
pejsek už má mokré tlapky.
Kam se půjde usušit?
V boudě má svůj malý byt.

Má tam sucho, teplíčko,
stočí se tam v klubíčko.
Kapky na strop bubnují,
za chvilku už pejsek spí.

Zdá se mu sen o kosti,
ze sna štěká radostí.
Když se potom probudí,
žádnou kost už nevidí.

 

Had leze z díry                                                       
Had leze z díry, vystrkuje kníry,
bába se ho lekla, na kolena klekla,
jen se bábo nelekej, na kolena neklekej.
Já jsem přece hodný had, já mám všechny
děti rád.

 

Vlaštovky

Vlaštovky letí hola, hola.

Všechny děti sejdeme se na drátě.

Podzim je tu a mám tě!

 

Svolávací

Pojďte, děti, pojďte ke mě, 

budeme si hrát!

Kdo jde se mnou do kolečka, 

je náš kamarád!

 

Zlatá brána!!!

Ani, ani aniny skončily nám prázdniny

Harabury harabára ...

O,O,O to se nám povedlo!!!

Ben, ben, ben, vyženeme blechy ven ...

 

PÍSNIČKY

Pojď si hrát

Kamarádi

První počítání

Sluníčko, sluníčko

Ve školce

 

POHYBOVÉ HRY

 

KUBA ŘEKL
Učitelka udává dětem příkazy: "Kuba řekl....." (např. "Kuba řekl: sedněte si".) Děti je plní. Když ale učitelka vynechá "Kuba řekl" a vysloví pouze pokyn "sedněte si", tak nesmí děti zareagovat. Kdo se splete, tak ze hry vypadne. Příkazy jsou na změny poloh a postojů "Kuba řekl:  lehněte si"; "Kuba řekl:  postavte se na 1 nohu"; "Kuba řekl:  klekněte si".....

 

NA KOCOURKA A MYŠ
Určíme kočku a myš. Děti si stoupnou do kruhu, drží se za ruce. Myš je uvniř kruhu, kočka venku. Kočka říká: "Myšičko, myš, pojď ke mně blíž". Myška odpovídá: "Nepůjdu, kocourku, nebo mě sníš!" - na to děti zvednou spojené ruce, myš vyběhne z kruhu a kočka jí honí. Myš se musí rychle opět schovat do domečku (kruhu). Pokud ji kočka chytí, role se mění - vybereme jiné děti.
 

NA BAREVNÁ LETADLA

Děti drží v rukou kroužek (volant) a běhají volně v prostoru po celé hrací ploše (jezdí jako auta). Ve středu hrací plochy stojí učitelka a střídavě zvedá a schovává červený a zelený praporek nebo kroužek. Děti při běhu zrakem stále sledují učitelku a pohotově reagují na změny optických signálů: vztyčený zelený kroužek - praporek – volný pohyb, vztyčený červený kroužek - praporek – zastavit a zůstat stát na místě



 

 





 

 

ŘÍJEN

Podzim přichází v plné síle.

Je čas těšit se z darů přírody, sklízet je a třídit.

Zvířata shánějí zásoby a úkryt na zimu, celá příroda se chystá k odpočinku.

Na pláních vyhlížíme vítr, necháme odvát vše nepotřebné s padajícím listím.

S důvěrou do něj pouštíme svá přání, jako psaníčka drakovi.

 

Říjen

dá nám hodně práce,

brambory jsou ještě v řádce.

Až jich bude plný sklad,

navštívíme vinohrad.

 

Dýně

Oranžová koule, 

nemá žádné boule.

Jenom malá semínka,

zavoláme tatínka.

Pročpak, pročpak, proč???

Abychm jich vydlabali moc!!!

 

Brambora

Kutálí se ze dvora, 

velikánská brambora.

Neviděla, neslyšela,

padla na ni závora.

Kam koukáš ty závoro???

Na tebe ty bramboro,

kdyby tudy projel vlak,

byl by z tebe bramborák.

 

Veverka

V lese žije veverka ,oříšky má ráda.

 A  když na ni zavoláme , ukáže nám záda.

Má rezavý kabátek , plný bleších děťátek.

Kde se vzala ,tu se vzala, veverka k nám přiskákala.

Oči má jak korálky, huňatý má kožíšek.

 Ze všeho má nejraději, velmi chutný oříšek.

 

Sova

Sova houká po lese.

Bojte se mě , bojte se !

 My se sovy nebojíme,

 protože my v noci spíme.

 

Podzim
Sluníčko se rozločilo
s kytičkami, s travičkou,
na cestu jim zamávalo
paprskovou ručičkou.
Jděte všichni honem spát,
musím podzim přivítat.

Foukej, foukej
Foukej, foukej, větříčku
shoď mi jednu hurštičku.
Shoď mi jednu nebo dvě,
budou sladké obě dvě.

 

Na modravé mráčku

Na modravém mráčku
sedí párek dráčků.
Dračí mám, dračí táta,
už se těší na dráčata.

 

Myšák

Starý myšák dostal hlad,
tak vyrazil do zahrad.
To je výběr! Co jíst dřív?
Rajčátko či zelný list?

Dal si brambor, hrášku lusk,
kousek mrkve, hrušky kus,
ale sýr tu nikde není,
ten má myšák nejraději.

 

Dešťové kapičky
Dešťové kapičky
dostaly nožičky.
Běhaly po plechu,
dělaly neplechu.

 

Kapky deště
Ťap, ťap, ťap,
ťape voda pod okap.
Vezmu deštník, klobou, boty,
budu ťapat taky tak.

 

Dušičky

Mlha, mlha, mlhatá,

probouzí nám všechna čerťata!

Valí se sem a tam,

 tak já ji oslavu nachystám.

 

Halloween 2x,

slavíme ho na podzim 2x.

Dušičky 2x,

vzpomínáme na všechny lidičky 2x.

 

PÍSNIČKY

Máme draka

Lupínek

Skřítek

Běží liška k Táboru

 

 

POHYBOVÉ HRY

 

NA VRABCE A HLÍDAČE
Na koberci (v herně) vymezíme prostor pro hlídače, použijeme obruč, lano nebo nakreslíme na podlahu kruh. Hlídač sedí v kruhu, má zavřené oči, předstírá spánek. Ostatní děti napodobují vrabce, poskakují okolo kruhu, říkají říkanku a předstírají zobání zrní:

"Hlídač usnul na lavici, všichni vrabci na silnici. Až se zrní nazobáme, na hlídače zavoláme: Hlídači, vstávej!""
Hlídač na slovo "vstávej" vyskočí a honí děti. Děti v roli hlídače střídáme.

 

KTERÝ DRAK CHYBÍ?
"Pozor, děti, letí mrak, schoval se nám do něj drak".  KDO TO JE?; - děti leží skrčmo na bříšku, nekoukají se, učitelka jedno dítě přikryje dekou, na zvolání „KTERÝ DRAK CHYBÍ?“; hádají, kdo je schovaný drak, kdo chybí - výměna rolí

 

NA JEŽKA 
Jedno dítě (nebo polovina dětí) představuje ježka, leze po čtyřech, ostatní děti říkají říkanku:

"Leze ježek v lese, jablíčka si domů nese. Děti v lese běhají, ježka všude hledají."
Ježek (ježkové) naznačuje rukama píchání do všech stran: „Já se chytit nenechám!“ a začne honička- děti si musí chytit ježka.
Doporučujeme ježky označit buď čepičkou, páskem, čelenkou - aby chytači věděli, koho mají chytat a nepletli se. Kdo si ježka chytí, vymění si s ním roli.

 

 

 

LISTOPAD

Venku začíná být sychravo a nevlídno.

Dny se zkracují, proto se více držíme doma.

Při procházkách venku možná ještě najdeme nějaké poslední podzimní plody.

Ze zahrádek můžeme na ozdobu přinést dýně různých tvarů a velikostí.

 

Listopad, listopad

listopad, listopad,

lástečwk mi na dlaň spad.

Zlatý lístek z javora,

zima už jde do dvora.

 

Martin

Nasvatého Martina,

krajina už usíná.

Bílá vločka  zemiletí, 

jak drahokam vybroušený. 

 

Listopad

se mlhou šatí.

Nejdřív listy buků zlatí,

potom v celém okolí

všechny stromy oholí.

 

První vločka

U nás zase po roce,
spadla první vločka.
Daleko jsou Vánoce,
řek´jsem jí, ať počká.

Vločka ale neslyší,
zavolala kamarádky,
že nás taky potěší,
tak a zima je tu zpátky.

Vločky vzduchem poletují,
na datum se nezeptají.
Pry jenom let zkušební,
ty pravé přijdou za pár dní.

Vločko, počkej pár dní ještě,
i když milejší jsi nežli deště.
Počkej, prosím, ještě chvíli,
než bude zas všechno bilý.

Abych pravdu řekl vám,
vločkám se nevyhýbám
a něco mne napadlo,
když jich tolik nespadlo,
tak si vločku namaluj
a ty vločko poletuj.

 

Drak

vylétl námvzhůru drak,

vznesl se až do oblak.

Co se stalo pak?

Zakryl nám ho temný mrak!

 

Kam poletíš draku?

K nejvyššímu mraku!

Nebojíš se hochu?

Kdepak, ani trochu!

Uvidíš tam ptáky?

Ti létají taky?

Ano, všichni ptáci,

létají jak draci.

 

Zajíc

Zajíček v své jamce sedí sám, sedí sám.

Ubožáčku co je ti, že nemůžeš skákati?

Rychle skoč a vyskoč. 

 

Veverka

V lese žije veverka, oříšky má ráda.

A  když na ni zavoláme, ukáže nám záda.

Má rezavý kabátek, plný bleších děťátek.

 

Kde se vzala, tu se vzala, veverka k nám přiskákala.

Oči má jak korálky, huňatý má kožíšek.

Ze všeho má nejraději, velmi chutný oříšek.

 

Les

Lez, veverko, lez, 

zná tě celý les.

Zná tě smrk a zná tě jedle 

i ta borovice vedle.

Zná tě dub a zná tě buk 

i ti chlapci co jdou z hub.

 

Podzimní

V září, říjnu každý zjistí,

Že všem stromům padá listí.

V listopadu tradadá, všechno listí opadá.

 

Dům

Stojí děda na kameni,

nese bábu na rameni.

Co je to ?

Přece dům.

Hajdu, pajdu, bydli dum...

 

 

Ptáček

Letí,letí malý ptáček, 
vyletěl až nad obláček,
sluníčko se na něj smálo,
na cestu mu zamávalo.

 

PÍSNIČKY

Huboval  vrabčák na zimu

Podzim

Psaní sluníčku

Mráček pláče

 

POHYBOVÉ HRY

 

NA ZAJÍČKA
děti stojí v kruhu, drží se za ruce, chodí dokola, jeden je zajíček sedí uprostřed - děti říkají (zpívají):
"Zajíček ve své jamce sedí sám, sedí sám, ubožáčku, co je ti, že nemůžeš skákati? Chutě skoč, chutě skoč a vyskoč! Na koho chceš!" - zajíček si skokem nakonec vybere jednoho, kterého obejme - ten bude další zajíček.

 

NA VLAŠTOVKY


děti běhají po tělocvičně (hraje hudba), uprostřed je natažené lano - rovně jako drát. Jakmile hudba ztichne, děti se co nejrychleji musí seřadit a vyrovnat na lano jako vlaštovičky na drátech.
 
VŠECHNO LÍTÁ, CO PEŘÍ MÁ
Děti stojí a učitelka říká: "Všechno lítá, co peří má". A řekne nějaké slovo. Třeba "holub lítá!" Pokud zvolená věc skutečně lítá, musí děti ruce zvednout nahoru. Pokud nelítá, zůstávají ruce dole. Kdo to poplete, vypadává.


 


 

 

 



 

PROSINEC

S adventem 

přichází tajuplný čas tajemství.

Den je krátký, příroda spí, lidé bdí.

Advent je také doba čekání a příprav.

Symbolem této doby je adventní věnec.

Každá svíčka na adventním věnci nám může připomenout to, co jsme celý rok zažili.

Vše směřuje k vyvrcholení - k vánoční besídce, kde děti ukáží, jak moc byly pilné.

 

Předvánoční

Brzy budou Vánoce,

proto s chutí do práce.

Do pořádku dáme byt,

chcem to doma pěkné mít.

Až k nám přijdou Vánoce.

Cililink, cililink, cililink.

 

Prosinec

nám nese jmelí,

stromek, dárky, co jsme chtěli.

Poslední s ním dělá krok

do cíle náš celý rok.

 

Letí vločka z nebe

nos jí hrozně zebe, 

vše se změní rázem

až dopadne na zem, 

tam si pěkně lehne, 

už se ani nehne a až vloček přibude, 

zima už jí nebude.

 

Bílá zima

Je tu zima nezima,
chybí bílá peřina.
Mráz nás sice štípe do tváří,
ale bílé vločky nezáří.

Padej, prosím, sněhu z nebe,
ať nás každá vločka zebe.
ať je všude kolem bílo..
Hurá! Právě nasněžilo!

 

Překvapení od Ježíška

Ježíšek se pochlapil,
zas mě letos překvapil.
Fusekle a bačkory,
ty si vezmu na hory.

Čekám ještě překvapení,
které tu však stále není.
Vrať se, milý Ježíšku,
přines ještě krabičku!

Chci zažít to napětí,
co znám jenom u dětí.
Aspoň prázdnou krabičku,
prosím, milý Ježíšku!

 

Sněhulák má starosti

Sněhulák stál na políčku,
očkem šilhal po nebíčku.
Zda nesvítí sluníčko,
nerozhřeje mu bříško.

Ty máš štěstí, sněhuláčku,
na nebi je plno mráčků.
Sluníčko se neusměje,
tvoje bříško nerozhřeje.

 

Bum, bum, ratata

Bum, bum, ratata,

Čerti buší na vrata.

Bumtarata, bumtarata,

na ty vrata, natotata.

 

Čmáraj´ na ně, čmáraj´ více,

načmárali čmáranice.

Cupy, dupy, cupity,

zadupali kopyty.

 

Mik, miku, Mikuláš
Mik, miku, Mikuláš,
přišel s čertem na koláč.

Čerte, čerte chlupatý,
nechej pytel za vraty.

Mik, miku, mik, miku, Mikuláš,
přinesl nám zimní čas,

Když Mikuláš naděluje,
čertík kolem poskakuje,

Mik, miku, mik, miku, Mikuláš

 

Přijde čert?

Hodné dítě nemá strach,
že zas přijde zlý rarach.
Ale každý darebák
začíná se trochu bát.

Přijde čert, s ním Mikuláš,
také anděl, toho znáš!
Tak už hodný radši buď,
pekelníka nepopuď!

Začni hračky uklízet,
nenechej se pobízet!
A taky už začni číst!
Denně aspoň jeden list.

Připravuj se do školy,
denně piš své úkoly!
Když poctivě budeš hrát,
nemusíš se čerta bát.

 

Cukroví
S mamkou máme plno práce,
cukroví pak chutná sladce.
Mamka spěchá - honem, honem,
cukroví už voní domem.

 

Vánočka
Plete máma, pletu já,
pletem spolu oba dva.
Vánočku jsme upletli,
v troubě v plechu upekli.

 

Bim bam
Na vánoční stromeček, pověsíme zvoneček.
A až svíčky zaplanou, srdce spolu zůstanou.
Bim, bam zvoneček, zvoní každý chlapeček.
Bim, bam rolničky, zvoní všechny holčičky.

 

Kouzelný stromečku
Kouzelný stromečku, stromečku zelený,
zlatem i stříbrem svátečně zdobený.
Sluší ti velice z blízka i z dálky
za všeho nejvíce vánoční dárky.

 

Zvoneček
Až zazvoní zvoneček,
rozsvítí se stromeček.
Dárky budou dokola,
maminka nás zavolá:
„Pojďte děti, pojďte sem,
dneska máme štědrý den!“

 

Andílek
Už se těším andílku,
na vánoční nadílku.
Chci být hodný, moc a moc!
Vydržím to do vánoc.
A pak zase malinko,
začnu zlobit, maminko.

 

Potichounku
Potichounku jako kočky
zaplnily domek
zapletly se do vánočky
rozsvítily stromek
na mísu nám daly cizokrajné ovoce
kde se vzaly, tu se vzaly, už jsou tady vánoce.

 

Maminčino cukroví
Máma dala do krabice
upečené cukroví
Schovala ho do krabice
Kam? Nikomu nepoví
A tak s tátou hledáme
večer tajně mlsáme.

 

Už jen krůček
Už jen krůček, už jen krok
brzy začne nový rok.
Jaký bude? Vědět chceme,
už jsme na něj zvědaví.
Hlavně ať ho prožijeme
vesele a ve zdraví.

 

Vánoční ozdoby
Sviť nám, stromečku jiskřivý,
co je pod tebou, všichni ví,
jsou tam dárky, ale co v nich,
cinky-linky, dětský smích.

 

Ježíšek
Jak vypadá Ježíšek?
Má opravdu kožíšek?
Kolik je mu asi let?
1, 2, 3, 4, 5?
V čem roznáší dárečky?
Zdobí také stromečky?
Chodí nebo přiletí?
Čím se liší od dětí?
Třeba podle svatozáře?
Proč se nikdy neukáže?

 

Vánoční
Teplo je u krbu nebo jen u svíčky,
dlouhý byl celý rok, teď už je maličký.
Prožíváme krásné svátky, díváme se na pohádky
na zázraky věřit chceme, pak se všichni obejmeme.

 

Šťastné a veselé
Když ne jindy, je teď chvíle jediná
kdy se sejít má celá rodina
někdy to nejde, a pak stačí maličko
poslat milé vánoční přáníčko.
Šťastné a veselé!

 

Krajina
Krajina pod sněhem krásně se třpytí,
teplo domova do dálky svítí,
až všechno utichne, ozve se zvoneček,
láskou a nadějí rozzáří stromeček.


Vánoční
Ježíšek k nám jednou v roce
chodí vždycky na Vánoce.
Na Štědrý den po setmění
moje sny se dárky změní.

Když stromeček v pokoji
ve svátečním postroji
navštíví ten panáček,
zanechá všem dáreček.

Proto již teď píšu psaní,
aby splnil moje přání.
Už vím, co si budu přát,
aby zůstal napořád.

 

Dopis Ježíškovi
Můj milý Ježíšku, píšu ti psaníčko,
přines mi panenku, bráškovi autíčko.
Ježíšku prosím tě z celého srdíčka,
já byla celý rok moc hodná holčička.
Bráška byl jako já moc hodný chlapeček,
oba se těšíme na malý dáreček.

 

Vánoční
Mamince v troubě cukroví voní,
v pokoji u stromku zvoneček zvoní.
Cinkání rolniček slyším z dálky,
to už nám Ježíšek nese dárky.

 

Prosinec

Každý rok nakonec,

přijde měsíc prosinec.

Přinese nám stromeček,

pod stromeček dáreček.

Šťastný nový rok

Den za dnem dělá hop a skok

čas jako voda plyne.

Nejednou je tu Nový rok

a všecko nové, jiné.  

 

Vánoce

Chumelí se, chumelí,

tatínek jde pro jmelí.

A maminka pro ovoce,

už se těším na Vánoce.

 

Vánoční

Mamince v troubě cukroví voní,

v pokoji u stromku zvoneček zvoní.

Cinkání rolniček slyším z dálky,

to už nám Ježíšek nese dárky.

 

Ježíšek

Narodil se Ježíšek,

koupíme mu kožíšek.

Hodně dlouhý, chlupatý,

aby mu byl na paty.

Vánoční

Podkovičky zazvoní,

jede zima na koni.

Znovu zase po roce,

budou bílé Vánoce.

 

PÍSNIČKY

 

  C                    G
1. Je prosinec a vrabec prosí
   F           C
   mějte lásku v duších
                      G
   a listonoši klapky nosí
   F     G       C
   na promrzlých uších.

                G
R: |: Spí včelí úl,
   F        C
   spí bílá zahrada,
             G
   spí světa půl,
   F    Ami  G   C
   mráz řeku opřádá. :|

2. Slyš, koledu si dítě zpívá,
   hlas má trochu tklivý,
   však v jablku se hvězda skrývá,
   budem dlouho živí.

R: 

          C      Emi      F    G
   Postůj chvíli, chvíli, chvíli,
         C     Emi   F   G
   budeš bílý, bílý, bílý,
   F          Dmi         G
   protože se krásně chumelí.
         C      Emi    F    G
   Bílou plání, plání, plání,
         C     Emi   F   G
   pán a paní, paní, paní,
   F          Dmi         G
   do lesa si vyšli na jmelí.

		
A pohádky je konec...

		
A D A D A 1. Stmívá se nad králostvím,  A D A D závist je smutek a splín  A D A D A Závist potutelná,  A D A číhá je nesmrtelná.  D E A D Tam, kde láska vládne, závist je ztracená  E Hm E A shání srdce prázdne z lásky bývá zmatená  D E A D E A D E A D E A R: Bim bam zvon vyzvání blíží se svítání. 2. Svíta. Rozum šel spát. Z lásky zblázním se rád Svítá a já mám strach, že láska je jen v pohádkach. Tam, kde láska vládne, závist je ztracená shání srdce prázdne z lásky bývá zmatená R: Bimbam zvon vyzvání láska nás ochrání. D E A D Tam, kde láska vládne, závist je ztracená  E Hm shání srdce prázdne z pravdy šílí .. R: Bimbam zvon vyzvání blíží se svítání. Nánánánánáná .. Láska nás ochrání.
Pár let jen stál,
lidí se bál,
růst chtěl výš a dál.
Slýchal jak jdou,
pak najednou,
sám znal komnatu třináctou

Co tváří rozzáří, vánoční strom do tmy svítí nám.
Co tváří rozzáří, komu radost udělá.
Co tváří rozzáří, vánoční den už se blíží k nám.
Co tváří rozzáří, aby nikdo nebyl sám.

Sníh a mráz, zvonky a tvůj hlas
Sníh a mráz je kolem nás.
Půjdem spolu do betléma
Půjdem spolu do Betléma, 
dujdaj, dujdaj, dujdaj dá! 

Ježíšku, panáčku! 
Já tě budu kolíbati, 
Ježíšku, panáčku! 
Já tě budu kolíbat.
Červená, zlatá, zelená
Červená, zlatá, zelená,co to asi znamená.
Červená je pro jablíčko,latá svítí ořechům.
Zelená jen jednou v roce rozsvítí se 
na Vánoce.
Červená, zlatá, zelená. Vánoce to znamená.


Sněží
Sněhová vločka
Rolničky
Bude zima, bude mráz

POHYBOVÉ HRY

Ledové kry

Děti se musí pohybovat pouze po ledových krách (Papíry A4), postupně led taje a kry nám ubývají. Cílem je udržet se co nejdéle ve hře.

 

Po stopách sněžného muže 

 
 

 Leden

 

Od začátku ledna do příchodu Tří králů procházíme nejtemnějšími dny v roce.

Po adventu můžeme být lépe připraveni zahlédnout svou šťastnou hvězdu a zorientovat se ve své vnitřní mapě.

Sledujeme nové obzory, za nimi snad brzy vyjde slunce.

 

Leden

má rád brusle, sáně,

zasněžené lesy, stráně.

Zalézá mráz do těla,

klouzačky nám nadělá.

 

Mrazivá zima

Že je zima, to už víme.
Skvěle si teď zabruslíme.
Už zamrzla každá louže,
všude nám to skvěle klouže.

Tak tohle je pravá zima!
Že to klouže, to je prima.
Jenom nesmí mrznout moc.
To pak není pro radost.

 

Kalamita

Sníh si padá bez přestání,
už je ho dost k sáňkování.
Přestaň padat, sněhu, dost!
Už je tě dost pro radost!

Tak, a je tu kalamita,
sněhu máme až dosyta.
Všude kolem už je bílo
Tak hodně nám nasněžilo!

 

Zimní spáč

Zachumlal se medvídek
do pelíšku z listí,
zdálo se mu o medu,
co chtěl ještě snísti.

Nestihl to na podzim,
přišel brzy mráz,
s jídlem počká na jaro,
bude teplo zas.

Pak si smlsne na medu,
co mu včelky dají.
Medvídkovi společně
čerstvý nachystají.

 
PÍSNIČKY
My tři králové
Mrazík
Zima
 
 
POHYBOVÉ HRY
 
NA VITAMÍN A BACIL
Hra s předáváním míčů v kruhu za sebou - míček vitamínek honí míček bacila (obdoba hry Na Palečka a Obra). Děti sedí v kruhu vedle sebe a  na povel posílají míč po obvodu kruhu stejným směrem. Malý míč má dohonit větší. Když malý míč dohoní větší, hra končí. Lze změnit směr podávání a můžou se honit opačně. Možno hrát i jako honičku (míčků)
 
HRA NA MRAZÍKA 
Jedno dítě je mrazík, běhá mezi ostatními a dotykem ruky děti zmrazí. Učitelka (nebo jiné dítě) chodí mezi dětmi (s obrázkem sluníčka, stužkou, žlutým šátkem) a koho se dotkne, toho odmrazí. Dítě roztaje a zapojí se znovu do hry.
 

NA ČERTÍKA BERTÍKA
Děti si sednou do kruhu. Po obvodu chodí dítě (ČERT) s lehkým předmětem v ruce (např. plyšák myši). Děti se ptají
"čertíku, Bertíku, co to neseš v pytlíku?". Čert odpovídá: "je to myš, malá myš, snad se hochu nebojíš?" a po chvilce jemně položí předmět (myš) za vybrané dítě. Ten, kdo dostal myš za záda, musí zareagovat. Začne čerta honit, ale ten musí zasednout jeho prázdné místo. Ten, kdo získal myš, se stává „čertem" a hra se opakuje.
 
 
 

ÚNOR

 

Do února nás uvádí Hromnice- svátek končící zimy a naděje v návrat slunce a tepla.

Zimu jsme přečkali, je čas to oslavit- masopustem a karnevalem.

Je čas očistit příbytky i sebe samé a dovnitř pustit čerstvý vzduch.

Únor je také doba tání všudypřítomné vody.

Pod sněhem můžeme vidět první jarní kvítky.

 

Únor

bílí pole sílí

každou chvíli vítr kvílí.

Až se v lese vytančí,

ozve se zpěv skřivánčí.

 

Haló pane karnevale

Haló pane karnevale, račte dále, račte dále,

elce pelce do pekelce, rolničky a kotrmelce.

Abraka dabraka kouzelnice,

karkulka, šašek a tanečnice,

všichni Vás zvem hej hej hej,

na maškarní rej.

 

 

Valentýnské srdíčko

Dostala jsem srdíčko,
červenám se maličko.

Kdopak mi ho dal?
Kdo mě miloval?

Vždyť je dneska Valentýna!
Tak se honem rozpomínám,

kdo mě má tak rád,
chce mi srdce dát.

 

Mami

mami, mami, ptám se tě, 

kdy je nejlíp na světě?

Když jsou děti vedle lidí,

co si štěstí nezávidí.

Když jsou doma s rodiči

co na děti nekřičí.

Když se mohou každ den, 

bezstarostně jít hrát ven.

Nejlíp je ti v rodině,

kde mamce usneš na klíně.

 

Pračka

Povídala pračka, 

prát je pro mě hračka.

Elektrický motor mám,

motor vrčí pere sám.

 

Šáteček

Mám šáteček mám,

komu já ho dám?

Žádnému jinému,

než svému milému,

tomu já ho dám.

 

 

 

PÍSNIČKY

Masopust

Náš karneval

Eskymáci

 

 

POHYBOVÉ HRY

MAŠKARY
na hudbu, bubínek děti běhají, poskakují po prostoru. Na jiný signál (předem vybraný - např. silné bouchnutí do bubínku) se musí děti zastavit- zkamenět a zaujmout jakoukoliv polohu maškary a nehýbat se.

 

NA KRÁLE
1 dítě je král - děti se pohybují v zástupu za vybraným králem. Král se pohybuje se (chodí, běží, skáče, provádí kachní chůzi apod.) po prostoru. Poddaní = ostatní děti- sledují krále v zástupu za ním a provádějí stejný pohyb jako on. Kdykoli se však král otočí, poddaní musí vzdát králi čest předem stanoveným postojem či polohou (dřep, úklon, leh na břiše apod.).

 

ZLATÁ BRÁNA
Vybrané dvojice dětí si stoupnou proti sobě a zvednuté ruce propojí tak, aby vznikla brána. Ostatní děti prochází v zástupu bránou, mohou se držet za ruce a při dokončení říkanky brána spadne a tím v ní zůstane uvězněno jedno dítě. To se stává účastníkem brány (vystřídá jedno dítě tvořící doposud bránu) a říkanka se opakuje:
„Zlatá brána, otevřená, zlatým klíčem, odemčená, kdo do ní vejde, tomu hlava sejde, ať je to ten nebo ten, praštíme ho koštětem“.





 

 

 

 

BŘEZEN

Březen

Zemí začíná proudit čerstvá voda z roztátého sněhu jako nová krev v žilách.

Na procházkách vyhlížíme první kočičky a na stromech již první pupeny.

Čas vítání nového života, tuhá zima je poražena a život se vrací.

Doba odpočinku končí, nastává čas činů. Zpěv skřivánka i

návrat vlaštovek přináší jaro zpět.

 

 

Barvy

Žlutá to je sluníčko,
zelená je tráva, červená je jablíčko,
už to umím sláva!
Modrá to je obloha,
hnědá to je hlína,
když si ruce umažu tak je na nich špína,
když si ruce umyju tak jsou zase čisté,
teď už všechny barvy znám to je zcela jisté.

 

Jaro

Podívej se, támhle v trávě,
kytička vyrostla právě,

čechrá si zelenou sukýnku,

protahuje si barevnou hlavinku.

K sluníčku lístky natahuje,

ještě se ospale protahuje,

na louce není jediná,

protože jaro už začíná.

 

Vyháníme zimu

Vyjdi, vyjdi sluníčko,  

jaro přijde brzičko.

Zimo, táhni pryč

nebo na tě vezmu bič!

Zatahám tě za pačesy, 

za ty hory za ty lesy, 

až se vrátíš nazpátek, 

sundám zimní kabátek!

 

Odemykání zahrádky

Zamykám zimu,

na čtyři zámky,

ať už se nikdy nevrátí zpátky.

Otevírám jaro zlatým klíčem,

ať se k námvrátí se sluníčkem!

 

Odemyky, zamyky,

odemkneme trávníky.

Sněženky už venku kvetou,

zimě už se nohy pletou.

Hu, hu, hu jaro už je tu!

 

Březen

Je kus neposedy,

kde jen může, láme ledy!

Hleďme toho siláka!

Slunce z mraků vyláká.

 

Knížka

Knížka je můj kamarád,

každou knihu mám moc rád.

Čte mi máma, tatínek,

bývá někdy Hurvínek.

S každou stránkou stoupá napětí

jako výraz tváře u dětí.

Na konci knihy je zvonec

a hlásí dětem konec!

 

Obdelník

Obdelník je velký pán,

pevná základna je plán.

Cihla, cihla, cihlička,

má tvar - obdelníčka.

Dvě strany krátké jsou,

dvě dlouhé jedna nad druhou.

Malujeme rádi,

už známe i kvádry.

 

Hrajeme si s knížkami

Dobré ráno, kamarádi,

knížky máme všichni rádi.

Kolik je v nich tajemství,

kdo poslouchá, dobře ví,

že tam bydlí pohádky

s nádhernými obrázky.

Ale také básničky,

říkadla a písničky.

 

Pohybová hra

Dáme ruku tam,

dáme ruku sem,

takhle s ní zatřesem.

Dáme holky, kluci rotaci,

ať máme legraci.

 

Kdo má ruce

Kdo má ruce tleskat musí,
kdo neumí ať to zkusí ... tlesky tlesky tlesk - tleskáme,
kdo má nohy dupat musí,
kdo neumí ať to zkusí ... dupy dupy dup - dupeme
kdo má hlavu kývat musí,
kdo neumí ať to zkusí ... kývy kývy kýv - držíme se za hlavu a kýveme do stran
kdo má zadek vrťet musí,
kdo neumí ať to zkusí ... vrty vrty vrt - džíme se za boky a vrtíme zadečkem

 

Jaro

Hola, hola, jaro volá

na zahradě čekáme,

slunce přitom voláme.

Odemčeme zahradu,

ale pozor na bradu!

Těšíme se celou zimu,

a co hračky, co byly u ledu?

Teď vezmeme klíč

a zima bude pryč!

 

Jaro

Přišlo jaro se sluníčkem

zem otvírá zlatým klíčkem.
Všechno se raduje, zpívá a tancuje, jaro vítá!
 
 

Vyjdi sluníčko!

Vyjdi, vyjdi sluníčko,

jaro začne brzičko!

Vyjdi, vyjdi, hnedle,

nejsme žádné knedle.

Přivoláme jaro,

aby se nám lépe hrálo.

 

Jemná motorika ruky

Hola, hoši, do práce,

pomáháme mamince.

Ty udělej polínka

a ty roztop kamínka.

Ty udělej kašičku,

ty dej na stůl vázičku.

A ty malý,

ty se dívej pěkně k nám

k tomu zpívej!

 

Tkaničky

Já mám boty na tkaničky,
neumím však ještě kličky.
Tkaničky mám rozvázané,
tak jsou pořád umazané.

Jsem to ale popleta,
proč v nich šlapu do bláta?!
Co si tedy můžu vzít?
Holínky - a bude klid!

 

Na jaře

Na jaře, na jaře,

čáp jede v kočáře.

Hej hopy, hej hopy, hej hopy hop.

 

Čáp veze sluníčko, 

točí se mu mu kolečko.

Hej hopy, hej hopy, hej hopy hop.

 

 

 

 

 

Písničky

  • Dlouhá zima
  • Zima odchází
  • Poslíček jara
  • Sluníčko, sluníčko
  • Krásný svět
  • Vozilo se na jaře
  • Písnička o jaru
  • Děti, děti, zpívejme si
  • Krásný den
  • Když se tráva zelená
  • Vstávej, travičko
  • Travička zelená
  • Na ty louce zelený
  • Pod naším okýnkem
  • Na tom pražským mostě
  • Hřej, sluníčko, hřej!
  • Prší, prší
  • Já do lesa nepojedu
  • Přišlo jaro do vsi
  • Holka modrooká
  • Je nám spolu fajn
  • Na jaře
  • Petrklíč
  • Šel zahradník do zahrady
  • Karkulka
  • Mravenčí ukolébavka
  • Jaro dělá pokusy
  • Jaro, léto, podzim, zima
  • Voláme jaro
  • Na louce
  •  
  •  
POHYBOVÉ HRY
 

Na vlky a karkulky

Jedno dítě bude vlk, z ostatních se stanou Karkulky, vlk bude na jednom konci třídy, Karkulky na druhém konci. Poté, co vlk řekne: „Karkulky, Karkulky, vlk má hlad!", rozeběhne se proti Karkulkám a bude se jich snažit co nejvíce pochytat. Chycené Karkulky se stávají vlky a společně chytají ostatní Karkulky, až je vychytají všechny.

 

Hra na spící princeznu 

Jedno dítě honí – je zlá čarodějnice – a když se někoho dotkne, stane se z něj Šípková Růženka, a ten, tak jak zrovna byl, usne. 

Pokud bude chtít Růženku někdo zachránit, musí ji pohladit po tváři a tím ji vysvobodí a Růženka je zpět ve hře.

 

Čáp ztratil čepičku, jakou pak má barvičku? Barvičku má...

Děti na určenou barvičku hledají a dotknou se předmětu s danou barvou.

 

Zlatá brána 

Zlatá brána otevřena, zlatým klíčem odemčena. Kdo do ní vejde, toho pešek bouchne, 

ať je to ten, nebo ten, praštíme ho ko-ště-tem.

 

 

DUBEN

Duben začíná "aprílem" - den bláznů, žertíků a vtípků,

užijeme si den pořádného třeštění a pobláznění, všechno je povoleno!

Tak jako dubnové počasí.

Nicméně - a možná právě pro tu aprílovou rozmanitost -

není od věci zachovat si taky jistou míru rozvahy, vědomí a vnitřního řádu.

Začíná totiž čas práce na zahradě a na poli.

O filipojakubské noci pak čarodějnice a vše nečisté shoří na hranici.

Začíná světlejší a teplejší polovina roku

 

Duben

si rád zaskotačí,

hned se směje, hned se mračí.

Co přináší za dary?

Pomlázku a maškary.

 

Zajíčkova koleda

Hody, hody, doprovody,

já jsem malý zajíček,

utíkal jsem podle vody,

nesu kopu vajíček.

Potkala mě koroptvička,

chtěla jedno červené,

že mi dá lán jetelíčka,

a já řekl, ne, ne, ne!

 

Pomlázková

Píšťalka si píská,

Pepík s Kájou výská.

Káču v trávě točí,

Rudla po ní skočí.

Pomlázka je veselá,

volá všechny dokola.

 

Velikonoce

Hody, hody, doprovody,

dejte vejce malovaný.

Nedáte-li malovaný,

dejte aspoň bílý,

slepička Vám snese jiný.

V komoře v koutku,

na zeleným proutku.

Proutek se Vám ohýbá,

všem děvčatům našvihá.

 

Velikonoční

Mouka, cukr, kousek kvásku,

těsto kyne vesele,

mazanec se v troubě peče,

honem vyskoč z postele!

Už se těší na pomlázku

děti, táta, babička,

děda plete z vrby proutí,

máma zdobí vajíčka.

To je smíchu, to je křiku!

Honíme se po trávníku,

máma, Hanka, babička

rozdávají vajíčka.

 

Z vrby proutek dělá divy.

Běhá, skáče jako divý.

Za odměnu vajíčka

a v košíku vajíčka.

 

Klepu, klepu, slyšte, děti,

zpráva pro vás rychle letí.

Klepu, klepu, ra ta ta,

vylíhla se kuřata.

 

Hody, hody doprovody,

dejte medu, žádné vody.

Nechci vody, dejte medu,

jinak od Vás nepojedu.

A nakonec tetičko,

dejte pěkný vajíčko!

 

Komu vajíčko daruju,

toho upřímně miluju.

Komu vajíčko dám,

toho ráda mám.

To vajíčko malovaný,

je od srdce darovaný.

 

Chlapeček i holčička,

krásné zdobí vajíčka.

Zdobí vejce, malují,

komupak je darují?

 

Kdo ho zdobil?

Ten má rád.

Kdo ho dostal,

ten je rád.

Za vajíčko malované

z velké lásky darované.

 

Pojď kuřátko ven z vajíčka,

užiješ si sluníčka.

Čeká na tě sladká tráva,

budeš zobat zrníčka.

 

Na celý dvůr slípka kdáká,

všem zvěstuje novinu.

Vylíhla se mi kuřátka!

Já mám velkou rodinu.

Dvě mláďátka zlobila,

až se v trávě ztratila.

Teď pípají, kejhají,

svoje mámy hledají.

Najdou správnou cestičku,

na ní svoji mističku?

 

Kuřátko

Malé žluté kuřátko,

batolí se v řadě,

těší se, že zakrátko

bude na zahradě.

 

Mláďátka

Kráva mají telátka,

klisny mají hříbátka,

ovce mají jehňátka,

kozy mají kůzlátka,

slípky mají kuřátka,

husy mají housátka,

kachny mají káčátka,

fenky mají štěňátka,

kočky mají koťátka, mámy mají miminka,

jako moje maminka.

 

Rozpočítadlo

Liška, šiška, pampeliška

zabloudila v lese myška,

ten, ten, ten,

vyvede ji ven.

 

Týden

Pondělí vždy stojí v čele...

Úterý jde za ním směle...

Středa čeká v pořadí...

Než ji Čtvrtek nahradí...

V Pátek jež se víkend chystá...

Sobota je potom jistá...

A na závěr Neděle, ukončí vše vesele!!!

 

 

Připravená aktovka

Aktovka se raduje,
že už zase plná je.
Učebnice, desky nové,
sešity jsou nadepsané.

Novotou jen září penál.
Kdo by jídlo s pitím hledal,
musí čekat na pondělí,
to teprve jdem do školy.

 

Jdu k zápisu

Zítra půjdu do školy.
Nemusím mít úkoly,
nejsem ještě řádným žákem,
ale už jsem předškolákem.

Zítra půjdu k zápisu,
tašku s sebou ponesu.
Budu v ní mít rodný list,
u zápisu budu číst.

Budu říkat básničku
a zazpívám písničku.
Už se na to těším moc!
Teď jdu spinkat – dobrou noc!

 

 

Třídíme odpad

I když jsme jen malé děti

umíme již třídit smetí.

Modrá, žlutá, zelená,

víme co to znamená.

Nedá nám to žádnou práci,

už jsem jako dospěláci.

Papír, plasty, sklenice,

nápojové krabice.

Prší, prší, jen se leje,

popelář se na nás směje.

Rychle z auta vyleze,

odpadky nám vyveze.

 

Předškolák

I když jsem tak maličký,

zavážu si tkaničky.

Na prstech si spočítám,

kolik roků právě mám.

Červená je jahoda,

zelená je tráva,

už můžu jít do školy,

jsem předškolák - sláva!

 

Hrajeme si s písmenky

 

Vykreslím si písmenka,

ať má radost maminka.

Brzy půjdu do školičky

a těším se na jedničky.

 

Potom budu umět psát,

naučím se počítat. 

Teď si to jen trošku zkusím,

držet tužku správně musím.

 

Barvy

Žlutá to je sluníčko,
zelená je tráva, červená je jablíčko,
už to umím sláva!
Modrá to je obloha,
hnědá to je hlína,
když si ruce umažu tak je na nich špína,
když si ruce umyju tak jsou zase čisté, 

 

Země

Naše Země ta se točí,

i když nemá nožičky,

zvesela si neposkočí,

shodila by hvězdičky.

 

Po vesmíru tiše pluje,

s Merkurem si promluví,

Venuše ji pozdravuje,

o Zemi už každý ví.

 

 

 

Písničky

  • Hody, hody doprovody
  • Hody, hody, trochu jinak
  • Paní kmotra, slyšte chásku
  • Komu vajíčko daruju
  • Koťátko
  • Utíkej, Káčo, utíkej!
  • Husička divoká
  • Kočka leze dírou
  • Andulka konopí močila
  • šly panenky silnicí
  • Vesele zpívejte, kohouti
  • Pláče kočka celý den
  • Vyšlo slunce za mraky
  • Statistika
  • Písničky z Broučků
  • Naše třída
  • Travička zelená
  • Naše černá slepička
  • Beruško, půjč mi jednu tečku

  • Sluníčko, sluníčko

  • Barevná písnička

  • Mamince

  • Svátek Země

  • Naše Země kulatá je

  •  
POHYBOVÉ HRY
 

TUŽKA MEZI PRSTY

Popis hry: Skupina se rozdělí do dvojic. Každá dvojice dostane jednu tužku. Tužku dvojice drží mezi svými pravými – nebo levými – ukazováčky. Přitom se všechny páry pohybují nejprve volně po místnosti. Nesmí spolu mluvit a samozřejmě nesmí nechat tužky spadnout na zem. Po určité době začne vedoucí hry dávat pokyny pro pohyb: jít dopředu, zvednout paže, běžet, jít do dřepu atd.

Jak dlouho potrvá, než první tužka spadne? Jak dlouho vydrží skupina jako celek pohybovat se s tužkami bez pádu? Cvičení lze provádět i s nafukovacími balónky, které dvojice drží hlavami – čelo na čelo.

Jak těžké bylo cvičení? Jak se páry mezi sebou dorozumívaly? Kdo převzal vedení, kdo se nechal vést? Jak se páry dorozumívaly s ostatními?

 

NA ZAJÍČKA

děti stojí v kruhu, drží se za ruce, chodí dokola, jeden je zajíček sedí uprostřed - děti říkají (zpívají): "Zajíček ve své jamce sedí sám, sedí sám, ubožáčku, co je ti, že nemůžeš skákati? Chutě skoč, chutě skoč a vyskoč! Na koho chceš!" - zajíček si skokem nakonec vybere jednoho, kterého obejme - ten bude další zajíček.

 

NA BAREVNÉ TŘÍDY

Na zem umístíme barevné obruče, pro každé dítě jeden NEBO jeden velký pro skupinku dětí. Ty představují domeček - garáž. Děti si musí zapamatovat, kterou barvu mají.  Na znamení (bubínek, praporek, hudba) se děti rozeběhnou volně po herně a na smluvený signál (bouchnutí) se rychle vracejí do své (správné) třídy.

 

Čáp ztratil čepičku

Na začátku hry se určí jeden hráč, který představuje čápa a jeho úkolem je chytat děti. Vedoucí i děti říkají říkanku a klapou při tom nataženýma rukama před sebou (představují zobák čápa). Říkanka zní takto: "Čáp ztratil čepičku, mela barvu barvičku ...". Na místo doplněných teček vedoucí řekne nějakou barvu, např. žlutou. Úkolem dětí je co nejrychleji tuhle barvu najít a dotknout se jí (stačí jedním prstem). Nesmí se jí však dotknout sami na sobě. Jakmile se barvy dotknou, jsou v bezpečí před čápem. Dokud se však barvy nedrží, může je čáp chytit. Koho chytne jako první, vystřídá si s ním místo s stává se čápem pro další kolo.

 

 Molekuly 

 děti běhají po třídě na hudbu, když učitelka hudbu stopne, ukáže číslici, podle které děti musí vytvořit stejně početné skupiny

 

Dotkni se země

Děti se pohybují v prostoru. Na znamení se zastaví a dotknou se země tolika „body“ (částmi) svého těla (chodidla, kolena, dlaně, lokty…), kolik prstů učitelka ukazuje.



Den/noc
Učitelka vytvoří z lana kruh na zemi, které bude tvořit naše sluníčko na nebi. Jakmile sluníčko bude zacházet, začíná noc a děti se musí schovat do domečku. Jakmile bude vycházet, děti se mohou volně pohybovat.
 
 
 

KVĚTEN

Slunce nabírá na síle a prohřívá Zemi, ta za odměnu vynáší

na povrch všechny síly ze svého nitra a dává je k dispozici

všemu živému. Berou na sebe podobu teplých dlouhých dní,

rozkvetlých stromů a letních svátků. S láskou si o druhé květnové

neděli připomínáme svátek všech maminek a babiček.

 

 Květen

je z té krásné doby,

kdy se stromy květem zdobí.

Kdo si více popílí?

Včelky nebo motýli?

 

Beruška jsem...

Beruška jsem, bydlím v trávě,

kamaráda hledám právě.

Honička a schovávačka,

to je pro mě dobrá hračka.

V každé straně v sešitě,

schovám se ti určitě.

Když mě najdeš budu ráda,

že budu mít kamaráda!!!

 

Maminkám pro radost

Moje milá maminko,

pusinku Ti dám,

na to tvoje čelíčko,

moc ráda tě mám!

 

Čiperka jsem, první vstávám,

než maminku probudím,

umyju se, učešu se,

a pěkně si uklidím.

Hračky si dám do pořádku,

na místo je poklidím,

potom své mamince zlaté

popřát k svátku poběžím.

Probuď se už maminečko,

přišla jsem Ti štěstí přát,

abys dlouho živi byla,

aby tě měl každý rád.

 

Má maminka je prostě skvělá,

povím Vám, co v kuchyni dělá.

Vařečkou míchá dokola,

omáčku dobrou udělá.

Válečkem těsto vyválí,

cukroví všichni pochválí.

Osolí solí polívčičku,

k obědu bude za chviličku.

Řízky paličkou naklepe,

ta moje maminka máloco poplete.

 

Nakreslil jsem srdíčko pro maminku k svátku

a teď jí ho pod polštář schovám na památku.

Až bude stlát postýlku, objeví ho ráno

a já řeknu:

"Mám tě rád, moje zlatá mámo!"

 

Nechtěj zpátky do pohádky,

moudrá sova radí.

Náruč mamy bezpečná je,

její oči hladí.

 

Moje máma,

to je máma,

to je zlatá maminka,

ta se nám pěkně hodí

pro našeho tatínka.

A můj táta, to je táta,

hodného mám tatínka.

Ještě, že ho ve světě našla

právě moje maminka.

 

Krátké přání posílám,

protože tě ráda mám.

Jsi ta nejlepší maminka,

to už vím od malinka.

 

Nepotřebuju slunce, které září,

stačí mi úsměv na tvé tváři.

Jsi jako růže, která kvete,

jsi ta nejlepší maminka na světě.

 

Dnes je svátek nejkrásnější,

svátek našich maminek.

Dnes Vám přijdou poděkovat,

děti a možná i tatínek.

 

Sladkou pusu jako med,

pošlu ti ji, mámo, hned.

Letí, letí pusinka,

dostane ji maminka.

 

Kdyby mi tak někdo řekl, třeba kamarád,

prodej mi tu svoji mámu, dám ti za ní hrad.

Zazvonil bych na to smíchem, jako velký zvon,

nedám ti ji, ani kdybys dával milión!

 

Když se něco nepovede,

i když zlobím malinko.

Máš mě ráda a já tebe,

moje zlatá maminko.

 

Stejně jako sluníčko usmívá se z nebe,

tak já, moje maminko, vidím smát se tebe.

Tak jako se sluníčko po obloze točí,

tak se za mnou otáčí tvoje modré oči.

A i když to sluníčko pohladí mě ráno,

tak jako ty neumí to, moje zlatá mámo!

 

Do rytmu své nožky zvedám.

Levá, pravá - pravá, levá.

Písničku si k tomu přidám.

Ptáš se, mráčku, proč tak je?

Koukni dolů,

maminka tam se mnou jde!

 

Maminko,

jdu ti dnes popřát k tvému svátku,

srdce ti nesu na památku.

Jsi nejvoňavější květinka,

jsi nejkrásnější maminka.

Říkám to stejně jako táta:

Jsi prostě naše máma zlatá!

 

V bříšku jsi mě nosila,

v kočárku mě vozila.

Pamatuješ první zoubek?

Natlučené kolínko?

U všeho jsi vždycky byla,

moje sladká maminko.

Za každou tu chviličku,

nosím si tě v srdíčku.

 

Písničky

Ježci

K svátku matek

Přání mámě a tátovi

Kytice

Růžička pro mámu

V Africe

Pusa pro  maminku

Mámo moje!

Má zlatá maminko

Máme jaro máme

  •  

Pohybové hry

 

Na maminky

pantomimická hra - napodobování maminek, ostatní hádají, přemýšlí

Maminka ztratila čepičku

obdoba hry - Čáp ztratil čepičku

Zlatá brána

Zlatá brána otevřena, zlatým klíčem odemčena. Kdo do ní vejde, toho pešek bouchne, 

ať je to ten, nebo ten, praštíme ho ko-ště-tem.

Na výletě

Na výlet my jdeme spolu, (stojíme a přešlapujeme na místě)
do kopce a z kopce dolů. (2x do dřepu a vstyk)
Utíkáme z kopce klusem, (rozběhneme se po místnosti)
jak když jedem autobusem. (v běhu rukama předvádíme "točení volantem")
Utíkáme, utíkáme, (stále běháme)
na nikoho nečekáme. (běháme a kroutíme hlavou "ne ne")
Z výletu už nemůžeme, (běh zpomalujeme až úplně zastavíme)
nožičkám my pomůžeme. (předkolníme se a chytíme nohy za kotníky)
Jeden krok a druhý krok, (takto chodíme po místnosti)
takhle půjdem domů rok.

Rybičky, rybáři jedou

jedno dítě je  rybář a postaví se na jednu stranu herní plochy. Ostatní děti jsou rybičky a jsou na druhé straně. Rybář zvolá: "Rybičky, rybičky, rybáři jedou!" a rozběhne se směrem k rybičkám, nesmí se vracet. Má za úkol během cesty na druhou stranu plácnutím pochytat co nejvíc rybiček. Když doběhne na druhou stranu, první kolo končí a jím pochytané rybičky s ním na druhé kolo vytvoří síť. To znamená, že se chytí za ruce a děti na obou koncích mají za úkol plácnutím opět pochytat co nejvíce rybiček. Vyhrává ta rybička, která zůstane sama volná a v další hře se stává rybářem.

  •  
 
ČERVEN
 

Radujme se ze světla a tepla, rok je ve své půli,

život je v plné síle, všechno bohatství Země je

nyní na dosah. Slunce je zářícím vládcem je čas na oslavu.

Slunovrat je oslavou úrody a plodnosti Země, slavnosti

slunovratu jsou výrazem radosti ze života a zároveň

magickým úkonem, aby tato radost pokračovala.

 

Červen

Je čas na výlety,

jdeme na hrad mnohaletý.

V lese voní jahody,

zvou nás k sobě na hody.

 

Semafor - kreslená básnička

jedno kolo červené,

jedno kolo žluté,

jedno kolo zelené,

k čemupak to budě?

 

Dáme kola do krabice,

postavíme u silnice.

Semafor je kamarád,

budeme ho poslouchat.

 

Semafor

Semafor já jméno mám,

barvy v sobě ukrývám.

Červená je: ZASTAV SE!

Oranžová: PŘIPRAV SE!

Na zelenou můžeš jet,

z křižovatky odjíždět. 

 

Vlak

Po kolejích jede vláček,

funí, fouká do zatáček.

Jede, jede pro děti,

cestu zná už zpaměti.

 

Letadlo

Nedávno mě napadlo:

Pročpak létá letadlo?

Možná někde nad oblaky,

na babu si hraje s mraky.

 

Uvítací na výlet

Dobré ráno, dobrý den,

na výlet my pojedem.

Čímpak ale, čímpak, děti?

Letadlo to vzduchem letí.

Po moři si pluje loď

a v oblacích vzducholoď.

Auto jede po silnici,

lunochod zas po měsíci.

Po kolejích jede vlak,

ano, děti, je to tak.

 

Jak a čím jezdíme - s pohybem

Auta jezdí po solnici,

vlak musí mít kolejnici.

Letadlo si vzduchem létá,

doletí na konec světa.

A po vodě lodě plují,

tím vším dnes lidé cestují.

 

Auto

Do auta se posadím,

rychlost si tam zařadím.

Sešlápnout plyn dovedu,

pěkně se já rozjedu.

Jedu, jedu do zatáčky,

dobře znám dopravní značky.

Hlavní, pozor, stát,

v autě jezdím rád.

 

Jedeme na kole

Lehneme si na záda,

jé, to bude paráda.

Na kole se projedeme,

do všech koutů zajedeme.

Pojedeme z kopečka,

až nám sviští kolečka.

V dálce už se konec blíží,

šlapání se rázem ztíží.

Ještě šlapem malou chvíli

a teď už jsme v cíli.

 

A

Klakson troubí,

světla svítí,

do kopce se auto řítí.

 

Vláček

Jedna, dvě, tři čtyři, pět,

nastoupeno, jedu hned.

Průvodčí mává,

volná dráha.

Vykloň se z okýnka,

stojí tam maminka.

 

Hádanky

Brázdí moře, oceány,

vozí dámy, taky pány.

Přes palubu strach svůj hoď,

vyzkoušej, jak pluje ...

 

Motor, volant, čtyři kola,

podvozek a střecha shora.

Hodný kluk, i ten, co zlobil,

oba znají ...

 

Křídla, trup a podvozek,

pilot míří k obloze.

Každé dítě uhádlo?

Mám na mysli ...

 

Řídítka a řetěz krátký

na dvě kola se šlapátky?

Děti ihned po škole

jezdí rády na ...

 

Jedna noha líně leží,

druhá zase stále běží.

Hádanka, že je to těžká?

Je to přece ...

 

Léto

Léto jsou prázdniny,

les plný hříbků,

borůvky, maliny

pro Vláďu, Jitku.

Léto je koupání

míče a kola,

táborák, zpívání,

zavřená škola

 

Rozloučení

Ahoj autíčko, kočárku malý,

rádi jsme si s tebou hráli,

panence česali vlásky,

domů kreslili obrázky.

Bylo nám tu dobře s vámi,

teď volají školní brány.

Čekají nás povinnosti, také školní tašky.

Budeme se učit číst, shledanou hračky.

 

Básně a básničky

Ve školce dětičky učí se básničky,

s nimi pak půjdou do velké školičky.

Školáci už krásně recitují básně,

znají jich hodně, to je přece jasné.

 

Na shledanou školko

Na shledanou školko milá, hodně jsi nás naučila:

zpívat, kreslit, vyprávět a básničky přednášet.

Na shledanou naše hračky, z nás už budou vzorné žačky.

Z chlapců zase vzorní žáci, nevyhnou se školní práci.

 

PÍSNIČKY

  • Auta
  • Jede, jede, mašinka
  • Tú, tú, tú
  • Čím pojedeme
  • Vláček
  •  
POHYBOVÉ HRY
 

NA AUTA

reakce na signál (praporek zelený, červený), chůze a běh ve střídavém tempu, slalom mezi kuželem, přeskakování „lanových kroužků“).

 

NA BAREVNÉ GARÁŽE

Na zem umístíme barevné obruče, pro každé dítě jeden NEBO jeden velký pro skupinku dětí. Ty představují domeček - garáž. Děti si musí zapamatovat, kterou barvu mají.  Na znamení (bubínek, praporek, hudba) se děti rozeběhnou volně po herně a na smluvený signál (bouchnutí) se rychle vracejí do svého (správného) domečku.

 

NA LEPIDLO
Učitelka říká říkanku: 
"Lepidlo se vylilo, „ramenem“ nás slepilo" - děti běhají (chodí) volně po prostoru, na signál a pokyn učitelky se musí k sobě přilepit určenou částí těla (kolenem, ramenem, zadečkem, chodidlem, čelem, apod.)